Krásný přenádherný třpytkatý Deníčku, chci ti shrnout nejpodstatnější milníky z mého skromného života v Bradavicích.

​

předHalloween: Havraspárská akce na koleji. 

Moje očekávání: tombola = něco vyhraju.

Realita: Když jsme s Viann přišli, tak nás tam bylo tak půl. To se během akce nezměnilo. Ale všude bylo hodně jídla a báječně to v naší společenské místnosti vonělo. Děda a naše kolejní měli zpoždění a já netrpělivě čekala na tombolu. Když přišli a probrali jsme všechny důležité informace, tak jsem zjistila, že žádná tombola nebude a naše kolejní vypadala HODNĚ překvapená, že se na to vůbec ptám. Jo a děda si sednul vedle mě, trošku mě to znervózňovalo, protože smrděl jako starý knížky. Další věc je, že naše kolejní měla odznak s nápisem FEŤÁCI. Prý to byla kapela jejich oblíbených studentů, jestli je to pravda, to nevím.

​

Halloween

S Viann jsme se probudily do krásného mlhavé rána, když jsme zjistily, že je HALLOWEEN! Celý hrad byl vyzdobený jako z knížky Alenka v Říši divů a naše společenská místnost vypadala jako pohádkový les. Po zjištění, že si můžeme půjčit kostýmy, jsme se s Viann vydaly tu půjčovnu hledat. Ale Bradavice mají těch 7 podlaží a taky hodně věží a to znamená, že nám hledaní šlo hodně špatně. Naší záchranou byl Jay, který nám ukázal, kde půjčovna je. (Jaye znám, protože občas jíme s Viann u Isaacova nebelvírského stolu.) Kostýmy byly prakticky jedno a to samé. Takže jsme moc originální být nemohly. S vrchní částí kostýmu jsem si připadala tragicky, takže jsem si nechala na hlavě mojí růžovou čapku. Fun fact: Kostýmy se dřív na Halloween nosily, aby se lidé schovali před duchy a duchové se tak cítili víc doma. No a taky se hledaly karty. VŠUDE PO HRADĚ. Takže nám to dalo dost zabrat. Hlavně uprostřed nádvoří stál labyrint, ale díky Viann jsme skrz něj prošly docela rychle. Večer nás pak čekal ples, kde jsme to pořádně roztočily s Viann a Aurorou a zazářily na parketu.

​

poHalloween: Hodiny, škola a famfrpálový tým.

Na hodinách na to jdeme pekelně pomalu, myslela jsem, že okolo Vánoc už budu umět vyčarovat vodu, nebo tak něco. Ale zatím můžu jen s hůlkou běhat a možná s ní tak někomu VYPÍCHNOUT OKO. Ani v knihovně jsem se žádná pořádná kouzla nedočetla, protože se zdá být vybrakovaná. Ale nejvíc mě baví lektvary!! Ty mi fakt jdou! Ale všimla jsem si, že má nejspíš profesor na lektvary ve škole i svou manželku a dítě. Trošku divný, mít tohle všechno ve své práci. Navíc nám to dítě přinesli i do hodiny. (Asi chtěli aby se nadýchalo výparů z lektvarů???) Každopádně, Viann a Isaac se přidali do famfrpálového týmu. Jeden den jsem měla jít s nimi, ale zmohla mě únáva, tak jsem si chvíli poležela v posteli. Když se pak Viann vrátila, tak jsem zjistila, že to byla chyba nejít! Takové to dítě Mirai prý vylezlo někam vysoko na zeď a jedna holka z prváku z toho omdlela!! 

A poslední věc. Po škole pobíhá samozvaný zahradník a dává kytky před každý kabinet. Slyšela jsem o těch kytkách už mockrát z rozhlasu. Ovšem vím koho nepodezírat, kdyby to byla Natalia House, tak by tam dala omamné kytky, protože ty prý má nejradši. Aspoň to tedy říkala na hodině astronomie.